Po zvýšení podvozku jsem chtěl nastavení samozřejmě vyzkoušet. Proto jsem se dohodl s kamarády a vyrazili jsme na nedaleko vzdálené auto cvičiště, které má velmi hrbolatý asfaltový povrch.
Hned po první jízdě bylo jasné, že zvýšení podvozku pomohlo chování auta na velmi hrbolatém povrchu. Auto se již nezasekávalo podvozkem na hrbolech. Po prvních jízdách na hrbolatém asfaltu a ne příliš ostrém přechodu mezi různými typy asfaltu jsem přejel na velmi rozbitý asfalt (díry 0,5 - 1 cm).
Po přechodu na nerovný povrch začalo být hned jasné, že bude mít podvozek s nerovností dost práce. Při rychlejší jízdě auto skákalo až skoro půl metru nad zem. Dvakrát se mi povedlo auto převrátit. Poprvé se vrátilo na kola, ve druhém případě zůstalo na boku a muselo být mnou znovu postaveno na kola. Tyto kaskadérské zázižtky se neprojevili na stavu auta. Je ale možné, že uvolnili pin z levého předního spodního ramene.
Po výměně baterek přišel na řadu slalom mezi rozloženými předměty. Na zatáčení auta ve vyšších rychlostech je vidět, že se již evidetně těší na objednané stabilizéry. :)
Jako poslední dostal vysílačku do ruky Jirka, ten měl smůlu. Zřejmě již povolený pin se při jízdě na hrbolech uvolnil a s ním celý levý přední tlumič. Dopadlo to tak, že jsme museli jít hledat pero z tlumiče a spodní "závlačku", která pero drží. Tyto díly se naštěstí podařilo nalézt. Při balení závodního speciálu do tašky jsem si ještě všiml, že jsem ztratil asi dvoumilimetrovou závlačku osičky na rameni zavěšení kola.
Doma jsem vysprchoval kastli, očistil podvozek a sledoval škody. Závlačku jsem prozatimně nahradil slabým drátkem (do doby než koupím nové závlačky - asi jich bude třeba víc náhradních). Překvapilo mě, jak jsou obroušené plastové "samičky" pinů, které jsou na předních tlumičích. (viz. přiložený obrázek níže)
Ponaučení pro příště: Na radu Luboše budu piny šroubované do hliníkových dílů lehce zakapávat vteřinovým lepidlem, aby se již příště neuvolnili...
Žádné komentáře:
Okomentovat